Majitelé okrasných zahrad se nemusí „trápit“ s odkládáním úrody, to však neznamená, že je na podzim nečekají v zahradě žádné úkoly. Pokud se totiž chcete těšit ze své zahrádky io rok, nesmíte ji během podzimu zanedbat. Péče si zaslouží zejména dlouhověké, na zimu choulostivé druhy, ale i cibuloviny a okrasné keře. Asi každému je jasné, že choulostivé rostliny v květináčích, které přes léto krášlí terasy a balkony, přesuneme na podzim jinam. Víte však, že před zimou je třeba se postarat io mrazuvzdorné druhy?

Budeme potřebovat zahradnické nůžky, hrábě, rukavice, provázek a možná i netkanou textilii či jutovinu. Stejně dobře může posloužit i stará textilie. Ideálním materiálem je takový, který je vzdušný, nepřiléhá k rostlině, ale vytváří vzduchovou vrstvu a je ho dostatek. Všechny tyto podmínky splňuje i suché listí, které můžeme použít, jen pokud nebylo napadeno chorobami. Oba jsou také dobrými izolanty, ale nepropouštějí vzduch, a proto je použijte přednostně k obalení neživých částí, například vodoměru v zahradní šachtě.

Jak na růže a skalky?

Růže

Z okolí růžových keřů odstraníme napadané listí, mohlo by být zdrojem nemocí a úkrytem pro škůdce. Zlikvidujeme suché, poškozené a nemocné výhonky. Provedeme mírný řez, při kterém ostříháme jen horní části výhonů. Silnější řez provedeme až na jaře. Keře růží na zimu nakopcujeme – přihrneme k nim kvalitní zahradnický substrát, který je ochrání před mrazem. Korunky stromkových růží obalíme jutovinou nebo netkanou textilií, vnitřek můžeme vyplnit suchým listím. Mladší keře přezimují i ​​tak, že korunku opatrně ohneme směrem k půdě, kde ji upevníme pomocí háčku a přihrneme půdou. Popínavé růže obalíme netkanou textilií a do okolí kořenů nahrneme zeminu.

Skalky a skalničky

Ze skalky sklízíme veškeré napadané listí a jiné rostlinné zbytky. Ostříháme suché a odkvetlé rostliny, zalijeme čerstvě osázené, zejména miniaturní jehličnany a listnáče. Odstraníme plevel, mech a zredukujeme rozrostlé druhy. Uvolněné kameny pevně ukotvíme. Skalku koncem listopadu zakryjeme jehličnatými chvojkami, ne však listy či netkanou textilií. Chvojky ukládáme tak, aby voda nestékala ke skalničkám, většina z nich nesnáší dlouhotrvající zimní vlhkost.

Z odkvetlých trvalek ostříháme suché natě i žloutnoucí listy. Vybrané trvalky, jako jsou rudbekie, rozchodníkovce, echinacea, veronika, ponecháme v záhonu i během zimy, kde budou přirozenou dekorací zahrady. Ze záhonů odstraníme i odkvetlé letničky. Pokud jsme dosud nestihli, vyjmeme hlízy jiřinek, kán, gladiol a montbrécií, necháme je proschnout na místě, kde nemrzne, očistíme je od půdy a uložíme. Ještě stále můžeme vysazovat cibuloviny, které kvetou na jaře. Místa výsadby si označíme a sem tam je zavlažíme. Pozdější výsadba je vhodná zejména v případě tulipánů a hyacintů. Záhony a místa kolem trsů trvalek překypříme, odstraníme plevel a obnovíme mulč.

Kolik práce nás nyní čeká, záleží na tom, co všechno máme v zahradě vysázeno a v jaké oblasti žijeme. Zjistěte, co se týká právě vás.
Okrasné trávy svážeme do snopů pevným motouzem. Seřízneme je až na jaře. Všem nově vysazeným dřevinám, zejména jehličnanům a vždyzeleným listnáčům, dopřejeme před příchodem zimy vydatnou zálivku a přihrneme k jejich kořenům vrstvu listí. Kmeny můžeme obalit třtinovou rohoží a svázat. Vhodný je i ochranný bílý nátěr kmene, který během zimy brání jeho přehřívání a vzniku nepěkných mrazových trhlin. Sloupovité jehličnany svážeme pevným motouzem, tak budou chráněny před těžkým sněhem. Zkontrolujeme i nově vysazené solitéry, zda jsou pevně ukotveny, aby je nepoškodily silnější zimní větry a vichřice. K porostům rododendronů a azalek nahrneme suché listí nebo vysypeme sáčky s čistou rašelinou. Tu je dobré nasypat ik vřesům a vřesovcům.