Rusko je čtvrtý největší producent skleníkových plynů na světě.

Ruský plán na snížení uhlíkové stopy do roku 2050 si vyžádá investice ve výši 1 bilionu až 4 bilionů rublů ročně (11,93 až 47,73 miliardy eur).

Uvedla to dnes ruská centrální banka.

Klimatické změny představují vážnou výzvu pro Rusko, jehož hospodářství se ve velké míře spoléhá na těžbu ropy a plynu, jakož i jiných nerostných surovin. Část této infrastruktury je postavena na permafrostu, který je citlivý na rostoucí teploty.

Rusko, čtvrtý největší producent skleníkových plynů na světě, využije 1 až 2 procenta svého hrubého domácího produktu (HDP) ke snížení čistých emisí skleníkových plynů do roku 2050 podle hlavního scénáře schváleného vládou.

„Takové investice budou vyžadovat aktivní financování ze strany ruských bank a finančního sektoru jako celku,“ uvedla centrální banka ve zprávě o finanční stabilitě.

Přestože ruský bankovní sektor má dostatečný kapitál, „zelené“ projekty by mohly narazit na potíže se zajištěním úvěrů v důsledku vysokých rizik, jako je nedostatečná transparentnost, uvedla centrální banka.

Ministerstvo hospodářství varovalo, že Rusko se do roku 2050 nestane ekonomikou s nulovými emisemi. Pokud se bude snažit dosáhnout tohoto cíle, vystavuje se riziku ztráty makroekonomické stability a udržitelného růstu.

Ruské firmy, jejichž závody negativně ovlivňují životní prostředí, už začaly zavádět principy trvale udržitelného rozvoje, ale jejich integrace do globální klimatické agendy zůstává nízká, uvedla centrální banka.

„Tato situace se musí změnit, jinak by (ruský) finanční sektor mohl ve střednědobém horizontu čelit vysokým rizikům,“ dodala banka.