Pro obnovitelné zdroje energie vyčlenili jen dvě procenta.
Emise oxidu uhličitého pravděpodobně dosáhnou do roku 2023 rekordní hodnoty, protože jen dvě procenta financování obnovy hospodářství po pandemii jsou určeny pro obnovitelné zdroje energie, uvedla v úterý Mezinárodní agentura pro energii.
Sorry, the video player failed to load. (Error Code: 101102)
Jak píše agentura AFP, země vyčlenily na obnovu po pandemii dohromady 14 bilionů eur, z nich většinu pro nouzovou finanční pomoc pro zaměstnance a podniky.
Pokud státy na obnovitelnou energii utratí jen plánovaných 380 miliard dolarů (323 miliard eur), tak globální emise CO2 dosáhnou do roku 2023 rekordní hodnoty, a pak budou dále stoupat.
Řeči a skutky
Do atmosféry se podle této mezivládní organizace dostane podle současných ekonomických plánů o 3,5 miliardy tun více uhlíku, než kdyby země udržely zvyšování průměrné globální teploty na 1,5 stupně Celsia oproti období před průmyslovou revolucí, jak stanoví Pařížská klimatická dohoda.
„Odkdy vypukla krize COVID-19, mnoho vlád sice mluví o důležitosti obnovy směrem k čisté budoucnosti, jejich finanční závazky však neodrážejí jejich rétoriku,“ řekl šéf IEA Fatih Birol.
Pro dosažení výše uvedeného cíle Pařížské dohody je podle OSN třeba každý rok do roku 2030 snížit průměrnou míru emisí o sedm procent.
Investice G20 do obnovitelných zdrojů energie podle IEA pravděpodobně dosáhnou 60 procent z množství potřebného pro dosažení stanovených klimatických cílů.
odpovědnost bohatých
Rozvojové země však tento cíl naplní jen na 20 procent, neboť státy těžce zasaženy pandemií nového koronavirus upřednostnili financování zdravotních zařízení a finanční pomoci pro své obyvatele. Chudé země jsou však zároveň zpravidla odpovědné za mnohem méně emisí než ty bohaté.
Jak připomíná AFP, více než 100 rozvojových zemí vyzvalo minulý týden bohaté země, aby splnily svůj deset let starý závazek poskytnout ročně 100 miliard dolarů zemím, které jsou změnou klimatu nejpostiženější.
IEA navíc v červnu uvedla, že do roku 2030 je třeba začít investovat do obnovitelných zdrojů energie ročně jeden bilion dolarů, pokud chce svět dosáhnout do roku 2050 uhlíkovou neutralitu. V roce 2020 investovalo mezinárodní společenství do těchto zdrojů jen 150 miliard dolarů, připomíná AFP.
Ať už jde o rekordní vlny veder v Severní Americe či devastační povodně v Evropě, vliv změny klimatu začínají stále častěji pociťovat i bohaté země, analyzuje AFP.
